Z hlediska územně správního členění České republiky nyní patří obec Vnorovy do Jihomoravského kraje, okres Hodonín.
V nejstarších dobových textech psaných latinsky ale i česky bylo užíváno názvu Wnorov - Wnorovy. V německých textech byl uváděn název Wnorau, Znorow - Znorovy. Dle vládního nařízení z roku 1924 se nadále používá název Vnorovy, přesto se v ústním podání stále užívá název Znorovy. Současná obec Vnorovy vznikla sloučením dvou samostatných obcí Vnorovy a Lidéřovice v roce 1960. První zmínka o obci Vnorovy je ve falzu datovaném 1. září 1249, ale vzniklém v letech 1267 - 1275. Ves patřila k velkostatku Veselí. Počátkem 14. století patřil statek se vsí rodu Šternberků, naposledy hraběti Chorinskému. Osada Lidéřovice patřila vždy k panství Strážnickému. První zmínka o Lidéřovicích je z roku 1412.Obec Vnorovy byla poprvé povýšena na městečko v roce 1673.
Nejstarší znak je z pečeti na typáři z r. 1701 (v pečetním poli je renesanční štít, na kterém je přeložené rádlo směřující hrotem k pravému hornímu rohu štítu a štěpařský nůž směřující k levému rohu, po stranách štítu jsou dvě šesticípé hvězdičky)Ve druhé polovině 19. stol. byla používána pečeť se sv. Alžbětou. Obec Lidéřovice používala znak - dubovou větvičku se dvěma žaludy na renesančním štítě. Současný znak ( úzkým přirozeným dřevěným břevnem dělený štít, červený nad stříbrným, hořejší pole štítu prostupuje napříč stříbrné břevno s oboustranným cimbuřím, v dolním poli je nalevo obrácená radlice ocelové barvy ) udělil 13.listopadu 1908 císař František Josef I. při povýšení na městys.
Obec se rozkládá při okresní silnici I/55 mezi městy Veselí nad Moravou a Strážnicí, leží na levém břehu řeky Moravy, jehož se dotýka na severním okraji. Nadmořská výška území je od 167 m n. m. do 226 m n. m. Obec leží v převážně zemědělsky obdělávané krajině s malým podílem lesních porostů. Západní část katastru je protkána hustou sítí vodních toků (Morava, meandry staré Moravy, Baťův plavební kanál, zavlažovací kanály). Na jihu protéká katastrem řeka Velička. Z hlediska klimatických poměrů patří obec do jedné z nejteplejších oblastí ČR, je velmi vhodná pro letní rekreaci u vody a rybaření. Teplé podnebí dovoluje pěstování broskví, meruněk, vinné révy, kukuřice. V minulosti se zde pěstovala také paprika a tabák.
Pamětihodnosti:
Kostel sv. Alžběty Durynské (novobarokní s prvky secese) postaven r. 1909. Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1745. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. Socha sv. Floriána v Lidéřovicích z r. 1749. Kaple Panny Marie, postavena v roce 1898.
Osobnosti:
Leoš Janáček (1854 - 1928) - hudební skladatel, žil zde v letech 1870 - 1888 na faře u svého strýce. František Zýbal (1891 - 1940) - spisovatel a básník, autor knih o Slovácku. Jan Skácel (1922 - 1989) - jeden z největších moravských básníků. Petr Skácel (nar.1924) - akademický malíř, mladší bratr básníka Jana Skácela. František M. Lejček, malíř, autor obrazů v místním kostele sv. Alžběty, narozen ve Vídni (1896), žil zde se svou matkou v rodinném domku.
Umělecká řemesla:
Obec je známá malováním velikonočních kraslic, pletením velikonočních pomlázek (korbáčů) a výrobou figurek z kukuřičného šustí.
Folklór:
V obci jsou udržovány původní slovácké zvyky (velikonoce, vánoce, hody) a jsou pořádány folklórní slavnosti.
Turistika a sport:
Baťův plavební kanál je každoročně otevírán na plavební sezónu od května do října. Podél kanálu je také cyklistická stezka. Přes obec vede cyklotrasa z Hodonína do Uherského Hradiště s návazností na Moravskou cyklotrasu. Sportovat se může na fotbalovém stadionu, tenisových a volejbalových kurtech a na dětských hřištích. Koupat se dá přes letní sezónu v místním koupališti, které je známé nejčistší vodou v regionu. Dále se může rybařit na řece Moravě, Baťově kanále a na slepých ramenech Moravy (okolo 100 ha vodních ploch).
Významné firmy:
Agro a.s. - pěstování broskví, kukuřice a obilí, chov dobytka. Dále je zde několik firem (do 20 zaměstnanců) zabývajících se dřevovýrobou, kovovýrobou a stavebními pracemi.
